funkce fotočočkového senzoru
Fotobuňka představuje sofistikované detekční zařízení, které pracuje na principu vysílání a příjmu světla. Tato pokročilá technologie využívá světelný paprsek, obvykle infračervený, viditelný červený nebo laserový, k detekci přítomnosti, nepřítomnosti nebo vzdálenosti objektů. Senzor se skládá ze dvou hlavních částí: vysílače, který vyzařuje světelný paprsek, a přijímače, který detekuje odražený nebo přerušený světelný signál. Když objekt vstoupí do detekční zóny senzoru, buď paprsek blokuje, nebo jej odráží, čímž spouští reakci senzoru. Moderní fotobuňky využívají různé režimy detekce, jako jsou průchodový, reflexní a difuzní odraz, což je činí mimořádně univerzálními pro různé aplikace. Tyto senzory vynikají v průmyslové automatizaci, výrobních procesech, balicích linkách a bezpečnostních systémech. Jejich vysoká rychlost reakce, obvykle v milisekundách, umožňuje přesnou detekci a počítání rychle se pohybujících objektů. Navíc senzory efektivně fungují i v náročných prostředích a jsou vybaveny vestavěnou ochranou proti rušení okolním světlem a jiným vlivům prostředí. Možnosti integrace s moderními řídicími systémy prostřednictvím digitálních nebo analogových výstupů je činí klíčovou součástí chytré výroby a aplikací Industry 4.0.
EN
